Medical Data Transfer, s. r. o.

Co jsou arytmie?

Poruchy srdečního rytmu, odborně nazývané arytmie, jsou jedním z nejčastějších srdečních onemocnění nejen u nás, ale i ve světě. Jako důsledky předčasně přicházejících stahů, anormálních rytmů nebo poruch vedení elektrických výbojů v srdci způsobují celou řadu obtíží. Navíc arytmie mohou být projevem závažného strukturálního onemocnění srdce (nedokrvenosti srdečního svalu, jeho zbytnění či jiného postižení, chlopenních vad...). Arytmiemi trpí jak muži, tak ženy.

Mnoho z nich se snaží všechny své neduhy překonat, nebo je ani nevnímat, či jinak ignorovat. Nepříjemné poruchy srdečního rytmu, které lidé popisují jako občasné bušení či vynechání akce srdeční, by měly být signálem pro návštěvu lékaře.

U osob, jejichž srdce selhává v důsledku prodělaného infarktu myokardu či zánětu srdečního svalu, může dojít k náhlé srdeční zástavě, bezvědomí a bez okamžité pomoci ke smrti. Příčinami náhlých úmrtí jsou hlavně nebezpečné arytmie! Arytmie lze přitom naprosto bezbolestně zachytit monitorováním elektrokardiogramu - ekg. Většinou se však ukáže, že je nutné monitorovat srdce dlouhodobě. Při jednorázovém natočení ekg může být nález normální. Ale až delší monitorace nebo přímé zachycení obtíží speciálním monitorovacím zařízením arytmii odhalí.

Jaké druhy arytmií známe?

Jak bylo zmíněno již výše, srdce se normálně stahuje asi 60 až 100krát za minutu. Tento normální rytmus se nazývá sinusový rytmus. Někdy i za běžných okolností pracuje srdce pomaleji (například ve spánku), nebo rychleji (například při fyzické zátěži či psychickém vypětí). Při srdečních arytmiích může být rytmus srdce abnormálně pomalý, pak se jedná o bradyarytmie (řecky brados = pomalý), nebo naopak rychlý a poruchám rytmu se pak říká tachyarytmie (řecky tachos = rychlý).

Při bradyarytmiích se buď tvoří elektrický vzruch v sinusovém uzlu pomalu nebo s přestávkami (onemocnění sinusového uzlu) nebo je porušeno jeho vedení přes síňokomorový uzel do komor (tzv. síňokomorová blokáda). Při tachyarytmiích se buď začne vytvářet elektrický vzruch s vyšší frekvencí v jiném místě než v sinusovém uzlu a odtud je aktivován zbytek srdce nebo může za určitých podmínek elektrický impulz kroužit po různě velkém okruhu kolem dokola - například kolem vazivové jizvy, která vznikne v důsledku jiného onemocnění srdce (například infarktu myokardu). Je-li zdrojem tachyarytmie svalovina síní nebo se současnou účastí síňokomorového uzlu, nazývá se tachyarytmií supraventrikulární - tedy nad úrovní komor. Naopak, pochází-li porucha srdečního rytmu ze svaloviny komor, označuje se jako tachyarytmie komorová.

V případě tachyarytmie může být srdce jinak úplně zdravé a arytmie tedy nemusí být příznakem onemocnění srdce.

Jaké jsou příznaky arytmií?

Příznaky pomalého srdečního rytmu u bradyarytmií se mohou lišit podle toho, o jakou poruchu jde, jak rychle vzniká a v jakém celkovém stavu srdce je. Pokud pracuje pomalu a nedokáže zvýšit svoji činnost při zátěži, ale není významně nemocné, trpí nemocní hlavně závratěmi, zvýšeným zadýcháváním a únavností při zátěži. Pokud je srdeční akce velmi pomalá nebo se i na okamžik zastaví, může vzniknout krátkodobá ztráta vědomí s pádem a rizikem poranění. Při delší zástavě srdce může dokonce dojít i k úmrtí.

Nejčastějším příznakem tachyarytmií jsou palpitace, což je nepříjemně vnímaný pocity rychlého nebo usilovného bušení srdce. Při některých tachyarytmiích, které jsou rychlé, ale pravidelné, je pocit bušení srdce zcela pravidelný. Na druhé straně trpí značná část nemocných tzv. fibrilací síní, při níž se aktivují srdeční komory nepravidelně, a proto se ke zvýšené frekvenci srdce přidává i pocit nepravidelnosti, který často pacienti líčí jako „poskakování srdce“. Kromě palpitací mohou pacienti vnímat zvýšenou únavnost, dušnost, pocení nebo tlak na prsou.

Pokud je srdeční akce velmi rychlá nebo pokud má pacient nemocné srdce, může dojít i ke ztrátě vědomí nebo k oběhové zástavě (tj. srdce se buď nestahuje nebo stahuje rychle a chaoticky a přestane čerpat krev). Podkladem oběhové zástavy bývá nejčastěji tzv. fibrilace komor – nejzávažnější srdeční arytmie. Pokud není tato arytmie přerušena výbojem elektrického proudu (defibrilací) nebo pokud není při nemožnosti defibrilace pacient okamžitě resuscitován srdeční masáží a umělým dýcháním, umírá. Důležité je, že s výjimkou fibrilace komor neodpovídají subjektivní příznaky závažnosti arytmie. Zcela nezávažné arytmie mohou činit pacientovi velké potíže a naopak, komorová tachykardie po infarktu myokardu může být po dlouhou dobu celkem dobře tolerována a vnímána jen jako mírné bušení srdce nebo slabost. Proto by měl být pacient s výše uvedenými příznaky vyšetřen lékařem a pořízen EKG záznam.

Většina tachyarytmií se objevuje v záchvatech, které trvají minuty až hodiny a mají náhlý začátek a náhlý konec. Méně často je arytmie přítomna trvale a sama neskončí. Někdy je taková trvalá arytmie (např. fibrilace síní) nalezena na EKG náhodně a nemocný sám nemá větší potíže.

Zvláštní formou arytmie, kterou nelze řadit ani mezi bradyarytmie ani mezi tachyarytmie, jsou tzv. extrasystoly - tj. jednotlivé srdeční stahy, které přicházejí dříve než obvykle. Je to proto, že elektrický vzruch vzniká předčasně v jiném ložisku mimo sinusový uzel. Extrasystoly jsou neškodnou poruchou rytmu, která je však některými pacienty velmi nepříjemně vnímána. Obvykle se projevují jako „škobrtnutí“ nebo „vynechání“ srdeční akce s výrazněji pociťovaným následným srdečním stahem. Někdy mhou být častější a potom mohou být vnímány jako nepravidelné bušení srdce.

Příznaky srdeční arytmie

• bušení srdce, nebo silné údery
• pocity vynechávání srdečního tepu
• silné tepání v krku
• pocit dušnosti nebo kratšího dechu
• pocit chvění, pálivé bolesti či tlaku na hrudi
• pocit točení hlavy, závratě, únavy
• záchvaty mdloby
• krátkodobé ztráty vědomí

Jak reagovat při záchvatu srdeční arytmie?

Na akutní změnu srdečního rytmu, bolest na hrudi, provázené pocity na omdlení je třeba ihned zavolat rychlou zdravotnickou pomoc (linku 155). Velmi rychlý tep si můžete sami zkusit zpomalit tzv. vagovými manévry – masírováním krkavice, zadržením dechu, zatlačením na stolici, vypitím studeného nápoje. Pokud máte od svého lékaře k použití tablety při záchvatu, tak je zapijte, a pokud možno v klidu vyčkejte, až začnou působit (cca 30 minut).

Jste-li svědky náhlého bezvědomí či zástavy oběhu někoho jiného, nečekejte až na příjezd záchranky a neodkladně zahajte umělé dýchání z úst do úst a hlavně zevní masáž srdce.

Co dělat při záchvatu srdeční arytmie

• nepropadat panice a klidně dýchat,
• hrozí-li ztráta vědomí, ulehnout nebo se alespoň posadit,
• nahmatat tep (na tepně na zápěstí nebo na krku) a zjistit jeho pravidelnost spočítáním tepů za minutu
• zkusit vagové manévry ( zatlačení do břicha, zadržení dechu, masáž krku..)
• při přetrvávání potíží se nechat co nejrychleji dopravit do nejbližšího zdravotnického zařízení a požadovat EKG záznam,
• poradit se s lékařem, který nařídí další vyšetření a případnou léčbu.

Arytmie je léčitelná, proč ji tolik lidí „přechází“?

Na záchrannou službu ve všech případech dojít nemusí. Léčebných možností k odstranění arytmií je několik. Návštěvy lékaře se s arytmií nemusíte bát, ale nenechte se zaskočit otázkami typu: co chorobě předcházelo, jaké máte současné obtíže, za jakých okolností k nim dochází a jaké projevy je provázejí. Lékař bude zjišťovat vaše dietní zvyklosti, fyzické aktivity, zda kouříte a jaké užíváte léky. Vyptá se na rodinné nemoci, změří krevní tlak, pozorně poslechne srdce, plíce, vyšetří pohmatem štítnou žlázu, prohmatá břicho a zjistí, zda máte otoky nohou.

Klíčovým vyšetřením pro diagnózu arytmie je EKG, které však vaše potíže nemusí odhalit hned, neboť se arytmie nemusí vyskytovat stále. Klíčové je arytmii zachytit.

Pokud je Vaše arytmie často provokována námahou, lze ji objektivizovat zátěžovým EKG (námahu simuluje jízda na rotopedu) nebo tzv. holterovským monitorováním. To spočívá v přilepení samolepících elektrod na váš hrudník na 24 hodin a v zaznamenávání elektrických impulsů Vašeho srdce do malého přístroje podobného walkmanu, nebo MP3 přehrávače, který si spolu s diářem pacienta odnesete domů. Lékař pak vyhodnotí celodenní EKG, záznam porovná s poznámkami o vaší činnosti a s Vašimi obtížemi a případně stanoví diagnózu a postup další léčby.

Používáme EKG holtery americké firmy Mortara, které se vyznačuji vynikající kvalitou získaných nahraných EKG dat a velmi malými rozměry (velikost MP3 přenosného přehrávače). V případě Vašeho zájmu o holterovskou monitorace nás kontaktujte a my Vám rádi sdělíme podrobnější informace. Celý postup holterovské EKG monitorace je sledován a vyhodnocen odborným lékařem – kardiologem.
Někdy se arytmie během 24-hodinového monitorování nemusí zachytit. V tomto případě pak přichází do úvahy použití speciálních epizodních záznamníků. Přístroje jsou podobné těm používaným při holterovském EKG monitorování, ale pacient je může mít tak dlouho, jak je potřeba. V případě potíží pouze zmáčknete příslušný knoflík a přístroj nahraje Vaše aktuální EKG. Tento EKG záznam se jednoduše pomocí telefonu odešle do našeho MDT Centra a je vyhodnocen odborným lékařem – kardiologem.

V případě Vašeho zájmu o použití epizodních záznamníku nás kontaktujte a my Vám rádi sdělíme podrobnější informace.

Používané epizodní záznamníky

Dlouhodobá monitorace EKG je především vhodná:

• Méně časté pocity arytmie
• Podezření na arytmie u malých dětí
• Ověření stavu Vaší srdeční činnosti