
Pokulhává vám srdce v rytmu, nebo dokonce chvílemi buší jako o závod? Máte pocit, že vynechává, nebo se dokonce na chvíli zastaví? Zadýcháváte se do schodů, zatímco jindy je vyběhnete jako nic? Cítíte se někdy, jako byste měli omdlít? Budíte se strachy, že se zase nebudete moci nadechnout? Bolí vás na hrudi? Zdá se, že vaše srdce trpí arytmií neboli poruchou srdečního rytmu, která patří mezi nejčastější srdeční onemocnění.
Zní to absurdně, ale ke kadeřníkovi, na kosmetiku a nakonec i k zubaři jsme se naučili docházet téměř pravidelně, ale srdce, byť je máme jediné, jsme dosud až kacířsky zanedbávali. A nejen to, dáváme mu svým nezdravým způsobem života denně zabrat – kouříme, většinu dne trávíme u počítačových obrazovek v kancelářích, nezdravě a jednotvárně se stravujeme, jsme vystaveni stresu a téměř se nehýbeme, natož abychom aktivně sportovali. Málokdo tuší, že chvilková zastavení srdečního tepu, nebo naopak jeho extrémní zrychlení může mít dalekosáhlé následky. Přitom je včasné diagnostika příčin těchto příznaků vstupenkou nejen k vyléčení či podstatnému zmírnění těchto obtíží, ale především záchrannou sítí před životem plným obav, omezení a neustálé hrozby kolapsu.
Zpět nahoruSrdce je neuvěřitelně výkonný orgán, tepe bez přestávky čtyřiadvacet hodin denně po celý náš život. Tvoří jej dvě síně a dvě komory ( vždy pravá a levá) přepažené přepážkami ( síňové septum a komorové septum). Ze síní krev teče přes chlopně do komor. Z levé komory pak aortou ( srdečnicí) do celého těla, z pravé komory do plic, kde se krev okysličí a vrací se zpátky do levé srdeční síně. Z těla se odkysličená krev dostává cestou velkých žil ( horní a dolní dutá žíla) do pravé síně. Tak se kruh uzavírá.
Srdce zvládne denně přibližně 100 000 stahů a přečerpá kolem 5 000 - 7 000 litrů krve, při rychlejším pohybu či námaze až jednou tolik a při zvýšené námaze a aktivním sportu až pětkrát tolik. K tomu, aby dostatečně zásobovalo všechny orgány v těle krví bohatou na kyslík, potřebuje rytmický pohon elektrických výbojů. Ty vznikají ve speciálních buňkách odlišných od pracovního srdečního svalu, nazýváme je převodním srdečním systémem.
Ten se skládá ze sinusového uzlu, který leží v horní oblasti pravé srdeční síně a určuje frekvenci stahů našeho srdce ( podle něj se správný rytmus na srdci nazývá sinusovým rytmem). Odtud se elektrický výboj šíří svalovinou obou síní do síňokomorového uzlu v dolní oblasti přepážky mezi oběma síněmi a dál do komor, přičemž způsobuje jejich koordinovaný stah (viz obrázek). Takto srdce funguje na základě spolupráce dvou paralelních čerpadel. Ve spánku pracuje srdce pomaleji, při cvičení zase rychleji. Normální srdeční frekvence v klidu bývá mezi 50 a 70/min, při zátěži 120/min, při extrémní ale může nastoupat až k 150-160/min.