Medical Data Transfer, s. r. o.

Srdce bije na poplach!

Pokulhává vám srdce v rytmu, nebo dokonce chvílemi buší jako o závod? Máte pocit, že vynechává, nebo se dokonce na chvíli zastaví? Zadýcháváte se do schodů, zatímco jindy je vyběhnete jako nic? Cítíte se někdy, jako byste měli omdlít? Budíte se strachy, že se zase nebudete moci nadechnout? Bolí vás na hrudi? Zdá se, že vaše srdce trpí arytmií neboli poruchou srdečního rytmu, která patří mezi nejčastější srdeční onemocnění.

Zní to absurdně, ale ke kadeřníkovi, na kosmetiku a nakonec i k zubaři jsme se naučili docházet téměř pravidelně, ale srdce, byť je máme jediné, jsme dosud až kacířsky zanedbávali. A nejen to, dáváme mu svým nezdravým způsobem života denně zabrat – kouříme, většinu dne trávíme u počítačových obrazovek v kancelářích, nezdravě a jednotvárně se stravujeme, jsme vystaveni stresu a téměř se nehýbeme, natož abychom aktivně sportovali. Málokdo tuší, že chvilková zastavení srdečního tepu, nebo naopak jeho extrémní zrychlení může mít dalekosáhlé následky. Přitom je včasné diagnostika příčin těchto příznaků vstupenkou nejen k vyléčení či podstatnému zmírnění těchto obtíží, ale především záchrannou sítí před životem plným obav, omezení a neustálé hrozby kolapsu.

V čem spočívá nenahraditelnost našich srdcí?

Srdce je neuvěřitelně výkonný orgán, tepe bez přestávky čtyřiadvacet hodin denně po celý náš život. Tvoří jej dvě síně a dvě komory ( vždy pravá a levá) přepažené přepážkami ( síňové septum a komorové septum). Ze síní krev teče přes chlopně do komor. Z levé komory pak aortou ( srdečnicí) do celého těla, z pravé komory do plic, kde se krev okysličí a vrací se zpátky do levé srdeční síně. Z těla se odkysličená krev dostává cestou velkých žil ( horní a dolní dutá žíla) do pravé síně. Tak se kruh uzavírá.

Srdce zvládne denně přibližně 100 000 stahů a přečerpá kolem 5 000 - 7 000 litrů krve, při rychlejším pohybu či námaze až jednou tolik a při zvýšené námaze a aktivním sportu až pětkrát tolik. K tomu, aby dostatečně zásobovalo všechny orgány v těle krví bohatou na kyslík, potřebuje rytmický pohon elektrických výbojů. Ty vznikají ve speciálních buňkách odlišných od pracovního srdečního svalu, nazýváme je převodním srdečním systémem.

Ten se skládá ze sinusového uzlu, který leží v horní oblasti pravé srdeční síně a určuje frekvenci stahů našeho srdce ( podle něj se správný rytmus na srdci nazývá sinusovým rytmem). Odtud se elektrický výboj šíří svalovinou obou síní do síňokomorového uzlu v dolní oblasti přepážky mezi oběma síněmi a dál do komor, přičemž způsobuje jejich koordinovaný stah (viz obrázek). Takto srdce funguje na základě spolupráce dvou paralelních čerpadel. Ve spánku pracuje srdce pomaleji, při cvičení zase rychleji. Normální srdeční frekvence v klidu bývá mezi 50 a 70/min, při zátěži 120/min, při extrémní ale může nastoupat až k 150-160/min.

Co jsou arytmie?

Poruchy srdečního rytmu, odborně nazývané arytmie, jsou jedním z nejčastějších srdečních onemocnění nejen u nás, ale i ve světě. Jako důsledky předčasně přicházejících stahů, anormálních rytmů nebo poruch vedení elektrických výbojů v srdci způsobují celou řadu obtíží. Navíc arytmie mohou být projevem závažného strukturálního onemocnění srdce (nedokrvenosti srdečního svalu, jeho zbytnění či jiného postižení, chlopenních vad...). Arytmiemi trpí jak muži, tak ženy.

Mnoho z nich se snaží všechny své neduhy překonat, nebo je ani nevnímat, či jinak ignorovat. Nepříjemné poruchy srdečního rytmu, které lidé popisují jako občasné bušení či vynechání akce srdeční, by měly být signálem pro návštěvu lékaře.

U osob, jejichž srdce selhává v důsledku prodělaného infarktu myokardu či zánětu srdečního svalu, může dojít k náhlé srdeční zástavě, bezvědomí a bez okamžité pomoci ke smrti. Příčinami náhlých úmrtí jsou hlavně nebezpečné arytmie! Arytmie lze přitom naprosto bezbolestně zachytit monitorováním elektrokardiogramu - ekg. Většinou se však ukáže, že je nutné monitorovat srdce dlouhodobě. Při jednorázovém natočení ekg může být nález normální. Ale až delší monitorace nebo přímé zachycení obtíží speciálním monitorovacím zařízením arytmii odhalí.

Jaké druhy arytmií známe?

Jak bylo zmíněno již výše, srdce se normálně stahuje asi 60 až 100krát za minutu. Tento normální rytmus se nazývá sinusový rytmus. Někdy i za běžných okolností pracuje srdce pomaleji (například ve spánku), nebo rychleji (například při fyzické zátěži či psychickém vypětí). Při srdečních arytmiích může být rytmus srdce abnormálně pomalý, pak se jedná o bradyarytmie (řecky brados = pomalý), nebo naopak rychlý a poruchám rytmu se pak říká tachyarytmie (řecky tachos = rychlý).

Při bradyarytmiích se buď tvoří elektrický vzruch v sinusovém uzlu pomalu nebo s přestávkami (onemocnění sinusového uzlu) nebo je porušeno jeho vedení přes síňokomorový uzel do komor (tzv. síňokomorová blokáda). Při tachyarytmiích se buď začne vytvářet elektrický vzruch s vyšší frekvencí v jiném místě než v sinusovém uzlu a odtud je aktivován zbytek srdce nebo může za určitých podmínek elektrický impulz kroužit po různě velkém okruhu kolem dokola - například kolem vazivové jizvy, která vznikne v důsledku jiného onemocnění srdce (například infarktu myokardu). Je-li zdrojem tachyarytmie svalovina síní nebo se současnou účastí síňokomorového uzlu, nazývá se tachyarytmií supraventrikulární - tedy nad úrovní komor. Naopak, pochází-li porucha srdečního rytmu ze svaloviny komor, označuje se jako tachyarytmie komorová.

V případě tachyarytmie může být srdce jinak úplně zdravé a arytmie tedy nemusí být příznakem onemocnění srdce.

Jaké jsou příznaky arytmií?

Příznaky pomalého srdečního rytmu u bradyarytmií se mohou lišit podle toho, o jakou poruchu jde, jak rychle vzniká a v jakém celkovém stavu srdce je. Pokud pracuje pomalu a nedokáže zvýšit svoji činnost při zátěži, ale není významně nemocné, trpí nemocní hlavně závratěmi, zvýšeným zadýcháváním a únavností při zátěži. Pokud je srdeční akce velmi pomalá nebo se i na okamžik zastaví, může vzniknout krátkodobá ztráta vědomí s pádem a rizikem poranění. Při delší zástavě srdce může dokonce dojít i k úmrtí.

Nejčastějším příznakem tachyarytmií jsou palpitace, což je nepříjemně vnímaný pocity rychlého nebo usilovného bušení srdce. Při některých tachyarytmiích, které jsou rychlé, ale pravidelné, je pocit bušení srdce zcela pravidelný. Na druhé straně trpí značná část nemocných tzv. fibrilací síní, při níž se aktivují srdeční komory nepravidelně, a proto se ke zvýšené frekvenci srdce přidává i pocit nepravidelnosti, který často pacienti líčí jako „poskakování srdce“. Kromě palpitací mohou pacienti vnímat zvýšenou únavnost, dušnost, pocení nebo tlak na prsou.

Pokud je srdeční akce velmi rychlá nebo pokud má pacient nemocné srdce, může dojít i ke ztrátě vědomí nebo k oběhové zástavě (tj. srdce se buď nestahuje nebo stahuje rychle a chaoticky a přestane čerpat krev). Podkladem oběhové zástavy bývá nejčastěji tzv. fibrilace komor – nejzávažnější srdeční arytmie. Pokud není tato arytmie přerušena výbojem elektrického proudu (defibrilací) nebo pokud není při nemožnosti defibrilace pacient okamžitě resuscitován srdeční masáží a umělým dýcháním, umírá. Důležité je, že s výjimkou fibrilace komor neodpovídají subjektivní příznaky závažnosti arytmie. Zcela nezávažné arytmie mohou činit pacientovi velké potíže a naopak, komorová tachykardie po infarktu myokardu může být po dlouhou dobu celkem dobře tolerována a vnímána jen jako mírné bušení srdce nebo slabost. Proto by měl být pacient s výše uvedenými příznaky vyšetřen lékařem a pořízen EKG záznam.

Většina tachyarytmií se objevuje v záchvatech, které trvají minuty až hodiny a mají náhlý začátek a náhlý konec. Méně často je arytmie přítomna trvale a sama neskončí. Někdy je taková trvalá arytmie (např. fibrilace síní) nalezena na EKG náhodně a nemocný sám nemá větší potíže.

Zvláštní formou arytmie, kterou nelze řadit ani mezi bradyarytmie ani mezi tachyarytmie, jsou tzv. extrasystoly - tj. jednotlivé srdeční stahy, které přicházejí dříve než obvykle. Je to proto, že elektrický vzruch vzniká předčasně v jiném ložisku mimo sinusový uzel. Extrasystoly jsou neškodnou poruchou rytmu, která je však některými pacienty velmi nepříjemně vnímána. Obvykle se projevují jako „škobrtnutí“ nebo „vynechání“ srdeční akce s výrazněji pociťovaným následným srdečním stahem. Někdy mhou být častější a potom mohou být vnímány jako nepravidelné bušení srdce.

Příznaky srdeční arytmie

• bušení srdce, nebo silné údery
• pocity vynechávání srdečního tepu
• silné tepání v krku
• pocit dušnosti nebo kratšího dechu
• pocit chvění, pálivé bolesti či tlaku na hrudi
• pocit točení hlavy, závratě, únavy
• záchvaty mdloby
• krátkodobé ztráty vědomí

Jak reagovat při záchvatu srdeční arytmie?

Na akutní změnu srdečního rytmu, bolest na hrudi, provázené pocity na omdlení je třeba ihned zavolat rychlou zdravotnickou pomoc (linku 155). Velmi rychlý tep si můžete sami zkusit zpomalit tzv. vagovými manévry – masírováním krkavice, zadržením dechu, zatlačením na stolici, vypitím studeného nápoje. Pokud máte od svého lékaře k použití tablety při záchvatu, tak je zapijte, a pokud možno v klidu vyčkejte, až začnou působit (cca 30 minut).

Jste-li svědky náhlého bezvědomí či zástavy oběhu někoho jiného, nečekejte až na příjezd záchranky a neodkladně zahajte umělé dýchání z úst do úst a hlavně zevní masáž srdce.

Co dělat při záchvatu srdeční arytmie

• nepropadat panice a klidně dýchat,
• hrozí-li ztráta vědomí, ulehnout nebo se alespoň posadit,
• nahmatat tep (na tepně na zápěstí nebo na krku) a zjistit jeho pravidelnost spočítáním tepů za minutu
• zkusit vagové manévry ( zatlačení do břicha, zadržení dechu, masáž krku..)
• při přetrvávání potíží se nechat co nejrychleji dopravit do nejbližšího zdravotnického zařízení a požadovat EKG záznam,
• poradit se s lékařem, který nařídí další vyšetření a případnou léčbu.

Arytmie je léčitelná, proč ji tolik lidí „přechází“?

Na záchrannou službu ve všech případech dojít nemusí. Léčebných možností k odstranění arytmií je několik. Návštěvy lékaře se s arytmií nemusíte bát, ale nenechte se zaskočit otázkami typu: co chorobě předcházelo, jaké máte současné obtíže, za jakých okolností k nim dochází a jaké projevy je provázejí. Lékař bude zjišťovat vaše dietní zvyklosti, fyzické aktivity, zda kouříte a jaké užíváte léky. Vyptá se na rodinné nemoci, změří krevní tlak, pozorně poslechne srdce, plíce, vyšetří pohmatem štítnou žlázu, prohmatá břicho a zjistí, zda máte otoky nohou.

Klíčovým vyšetřením pro diagnózu arytmie je EKG, které však vaše potíže nemusí odhalit hned, neboť se arytmie nemusí vyskytovat stále. Klíčové je arytmii zachytit.

Pokud je Vaše arytmie často provokována námahou, lze ji objektivizovat zátěžovým EKG (námahu simuluje jízda na rotopedu) nebo tzv. holterovským monitorováním. To spočívá v přilepení samolepících elektrod na váš hrudník na 24 hodin a v zaznamenávání elektrických impulsů Vašeho srdce do malého přístroje podobného walkmanu, nebo MP3 přehrávače, který si spolu s diářem pacienta odnesete domů. Lékař pak vyhodnotí celodenní EKG, záznam porovná s poznámkami o vaší činnosti a s Vašimi obtížemi a případně stanoví diagnózu a postup další léčby.

Používáme EKG holtery americké firmy Mortara, které se vyznačuji vynikající kvalitou získaných nahraných EKG dat a velmi malými rozměry (velikost MP3 přenosného přehrávače). V případě Vašeho zájmu o holterovskou monitorace nás kontaktujte a my Vám rádi sdělíme podrobnější informace. Celý postup holterovské EKG monitorace je sledován a vyhodnocen odborným lékařem – kardiologem.
Někdy se arytmie během 24-hodinového monitorování nemusí zachytit. V tomto případě pak přichází do úvahy použití speciálních epizodních záznamníků. Přístroje jsou podobné těm používaným při holterovském EKG monitorování, ale pacient je může mít tak dlouho, jak je potřeba. V případě potíží pouze zmáčknete příslušný knoflík a přístroj nahraje Vaše aktuální EKG. Tento EKG záznam se jednoduše pomocí telefonu odešle do našeho MDT Centra a je vyhodnocen odborným lékařem – kardiologem.

V případě Vašeho zájmu o použití epizodních záznamníku nás kontaktujte a my Vám rádi sdělíme podrobnější informace.

Používané epizodní záznamníky

Dlouhodobá monitorace EKG je především vhodná:

• Méně časté pocity arytmie
• Podezření na arytmie u malých dětí
• Ověření stavu Vaší srdeční činnosti

Jaké možnosti léčby jsou k dispozici?

Některé poruchy srdečního rytmu se neléčí, protože nezpůsobují obtíže a nejsou nebezpečné (extrasystoly).

Řešením bradyarytmií (příliš pomalé srdeční frekvence), která není navozená např. léky nebo poruchou vnitřního prostředí, je zavedení (implantace) kardiostimulátoru neboli „budíku“. Přístroj se umístí v místním znecitlivění pod kůži pod klíční kost a elektrody se zavedou cestou žilní přímo do srdce. Přístroj vydává elektrické impulsy, které se elektrodami přenášejí do srdce, které tak podráždí ( stimulují) a dochází ke stahu srdeční svaloviny. Neustálý technický pokrok umožňuje, aby kardiostimulátory napodobovaly co nejvíce normální činnost srdce – například aby stimulovaly srdce se zvyšující se frekvencí úměrně stupni zátěže. Současně zaznamenávají informace o činnosti srdce, případných tachyarytmiích, atd. V léčbě aktuálně běžících tachyarytmií je prvním úkolem ukončení poruchy srdečního rytmu. Používají se buď  léky nebo se provede tzv. elektrická kardioverze - pacient se uspí a jednorázovým elektrickým výbojem z dvou plošných elektrod přiložených na hrudník se tachyarytmie přeruší, což umožní obnovení normálního sinusového rytmu.

Mnohem obtížnější částí léčby je zajistit, aby se tachyarytmie neopakovala. Příčiny, které ke vzniku tachyarytmie jednou vedly, obvykle přetrvávají dále. U některých tachyarytmií se snažíme záchvatům ( paroxysmům) předcházet pravidelným užíváním léků, nebo záchvat léky přerušit. V současné době je k dispozici široká škála antiarytmik.

Vznik arytmií mohou usnadňovat různé podněty, které ovlivňují nervový systém člověka – například stres, kouření, pití kávy, nápojů s kofeinem či tělesná zátěž. Odstraněním takových podnětů lze často zmírnit výskyt arytmií nebo jejich vnímání.

Zvláštní pozornost představuje tachyarytmie, které se odborně říká fibrilace síní. Její výskyt raketově vzrůstá s věkem, je jednou z nejčastějších arytmií vůbec. Podstatou je nekoordinovaná akce na srdečních síních, která se pak nepravidelně převádí na srdeční komory, výsledkem je rychlá ale nepravidlená srdeční akce. V důsledku chaotického pohybu síní se tyto nedostatečně vyprazdňují, krev se v nich hromadí a může se srazit (ztrombotizovat). Část této sražené krve se pak může uvolnit a je zanesená krví do vzdálených orgánů, kde může způsobit uzávěr příslušné tepny s nedozírnými následky jako je cévní mozková příhoda, uzávěr tepen dolní končetiny apod. Mluvíme pak o embolizaci. Léčba po stanovení diagnozy je směřována jak na potlačení arytmie, tak i možných embolizačních příhod (ředění krve).

Některé tachyarytmie jsou ale léky špatně ovlivnitelné, nebo u některých léčba antiarytmiky selhává.

Skutečný převrat přineslo v posledních patnácti letech zavedení nové metody odstranění samotného místa vzniku poruch srdečního rytmu pomocí katetrizačních technik - radiofrekvenční ablace. Po napíchnutí žíly nebo tepny (po předchozím znecitlivění příslušného místa v třísle) jsou do srdce zavedeny speciální tenké elektrodové katetry (podobné dlouhým ohebným trubičkám o průměru okolo 2 mm) a umístěny tak, aby mohly snímat elektrické signály z jednotlivých dutin srdce. Po vyvolání poruchy srdečního rytmu se z rozboru zaznamenaných elektrických signálů dá přesně určit oblast srdeční tkáně, jež se podílí na vzniku arytmie. Obvykle jde o malý okrsek srdeční svaloviny, který z nějakého důvodu vydává vzruchy mnohem rychleji než sinusový uzel, nebo ve kterém elektrický vzruch krouží rychle kolem dokola. Do této oblasti se zavede hrot speciálního elektrodového katetru a prostřednictvím energie aplikované katetrem se oněch několik milimetrů tkáně cíleně poškodí. Naskakuje Vám z toho husí kůže? Nemusíte mít strach, lidé, kteří výkon podstoupili, vám potvrdí, že nebylo třeba se zákroku bát, tedy aspoň ne víc než zubaře. Zákrok sám je téměř nebolestivý a provádí se proto bez celkové narkózy. Druhý den po zákroku jde obvykle pacient domů, aniž je jakkoli omezen ve své činnosti.

Tento způsob léčby je celkem mladý. V České republice byla první neselektivní ablace provedena v Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze v roce 1983, první selektivní výkon tamtéž v roce 1992. Výrazný rozmach nastal zejména v posledních letech, a to zejména díky používání vysokofrekvenčního proudu, který umožňuje přesné zničení samotného místa vzniku arytmie. Úspěšnost selektivních katetrizačních ablací je více než 95 %, což znamená, že naprostou většinu nemocných se záchvaty tachyarytmií lze tímto zákrokem zcela uzdravit. Díky tomu jsou katetrizační ablace srdečních arytmií jedním z největších pokroků současné medicíny.

V případech život ohrožujících tachyarytmií (komorové tachykardie, pacienti, kteří přežili fibrilaci komor), lze nemocné kromě léků zabezpečit implantací tzv. kardioverteru-defibrilátoru - ICD. Jde o speciální sofistikovaný kardiostimulátor, který dokáže nejen srdce stimulovat při zástavě, ale navíc dokáže rozpoznat životu nebezpečné tachyarytnie a umí je vyřešit přestimulováním, či výbojem se znovunastolením pravidelného sinusového rytmu. Takto je pacientům, kteří jsou jinak v přímém ohrožení života náhlou srdeční smrtí, dnes a denně zachraňován život.

Je možné vzniku arytmií předcházet či je vlastními silami ovlivnit?

Některým arytmiím předcházet nelze, prostě se narodíme s elektrickou dráhou v srdci navíc a ta nás může potrápit již od mladých let. Dobrá zpráva je, že v téměř 100% lze tento stav vyřešit výše zmiňovanou radiofrekvenční ablací, zkratový okruh nadbytečné dráhy se přeruší a je po potížích. U některých arytmií nevíme přesnou příčinu vzniku, další jsou ale důsledkem jiných onemocnění ( vysoký krevní tlak, poruchy štítné žlázy, záněty srdečního svalu, chlopenní vady...) či abusu drog. Také jsou častým projevem ischemické choroby srdeční, kdy jsou aterosklerotickým procesem postiženy věnčité tepny. Dochází k nedokrvování srdeční svaloviny a ta se může projevit právě arytmiemi. A ovlivnit rozvoj ischemické choroby srdeční lze, i když genetické dispozice jistě u této choroby nepopřeme. Ale stress, kouření, obezitu, korekci dalších rizikových faktorů ( správné léčení vysokého krevního tlaku a diabetu) ovlivnit můžeme.

Proto je důležité upravit svůj životní styl. Dodržujte doporučená dietní a režimová opatření, upravte si jídelníček. Přestaňte kouřit. A pokud máte nadváhu, zhubněte. Nejdůležitější je snížit množství tuků v potravě, živočišné tuky nahrazovat rostlinnými, omezit příjem cholesterolu, příliš nesolit. A sportujte, optimální je 3-4x týdně 30-40 minut běhu nebo alespoň rychlé chůze, jízdy na kole, aerobiku nebo plavání. A neberte na lehkou váhu rady vašeho lékaře ohledně léčby svých jiných nemocí.

Zpět nahoru

Několik rad, jak sami můžete pomoci léčit svou arytmii:

• Omezte nebo vynechejte konzumaci kofeinu, alkoholu a drog
• Nekuřte. Léky nemohou konkurovat dlouhodobému poškození srdce kouřením.
• Pravidelně cvičte, byť byste měli jen chodit, posílíte své srdce.
• Nevystavujte se stresu a relaxujte
• choďte na preventivní prohlídky
• Pomoci zklidnit rychlou srdeční akci mohou meditace.